Abychom mohli cestovat, musíme si na to vydělat nějaké peníze. Při naší cestě po západní Evropě jsme se seznámili se Šárkou, Češkou žijící ve Francii v oblasti Cognacu. Díky ní jsme získali práci na vinicích. Na Silvestra 2023 jsme dorazili do kempu v La Bistandille na oslí farmě u Holanďanky Reny, kde jsme si na následující dobu vytvořili zázemí. K dodávce jsme přidali předstan, abychom rozšířili prostor působnosti, protože na tuhle cestu se s námi vydal už i náš nový ani ne tříměsíční čtyřnohý parťák Vučko.
 

Zatím co Daniel dojížděl na kole cca 8 km vzdálené vinice, kde stříhal rostlinky vinné révy, aby mohly znovu obrazit a krásně plodit, já se věnovala štěněti a sepisování našich dobrodružství. Od konce února jsme pracovali na vinici už oba, kromě stříhání se staré proutky strhávaly a rovnou pálily, skvělá příležitost k vynikajícím svačinám v podobě opékaných buřtíků či sýrů v alobalu. Vučko se stal pánem vinic a všech klacíků kolem.
 

Přes týden jsme pracovali a chodili po okolí mezi lány vinic, ale o víkendech jsme vyráželi prozkoumávat historická města, idylické ústřicové vesničky, pobřeží Atlantiku a krásy ostrovů Ȋle de Ré a  Ȋle d´Oléron. Vychutnávali jsme si dlouhé procházky po nekonečných plážích u divokého oceánu, sbírali kamínky, mušle, obdivovali různorodé majáky a využívali doby mimo sezónu, kdy psi mohou volně na pláž a zákazy parkování přes noc se neřeší. Pláže byly ideální pro socializaci Vučka, který tu potkal řadu psích parťáků a zjistil, že není dobré pít slanou vodu.
 

Víkendové úniky za krásami regionu Nová Akvitánie nám dodávaly energii, protože bydlení v předstanu bylo poměrně náročné. Měli jsme totiž to štěstí a zažili dle místních nejdeštivější zimu za posledních 65 let, což pro nás v reálu znamenalo věčné vlhko, mokro, prosakující vodu a bahno do stanu, který nakonec nevydržel nápor silného větru. Ale přišlo i hezké počasí a posledních 14 dní ve Francii jsme bydleli už přímo na vinici.